Lukyho Malá domů o ukončení fotbalové kariéry


V kolika letech a jak se ti zranění zadních křížových vazů v koleni stalo?

"Zranění se přihodilo během letní přípravy při mém přechodu mezi A dorostem a B mužstvem Slavie Praha na tréninku na bývalém hlavním stadionu v Edenu. Hráli jsme intenzivní fotbálek cca na šestinu hřiště, šli jsme do skluzu s mým spoluhráčem Vencou Kotrbou a na zemi se srazili. Zařval jsem a zůstal ležet. Trénink jsem nedotrénoval, koleno jsem v šatně ledoval, a pak se nějak dobelhal domů. Takže v 19 letech - k mému štěstí (nebo smůle? 🙂) to bylo cca týden po podepsání profesionální smlouvy se Slavií - mé první a poslední."


Jak dlouho ses léčil?

"Už si přesně nepamatuji, jak dlouho to přesně bylo, mám pocit, že cca rok. Zvláštní na mém zranění - přetrženém zadním křížovém vazu v levém koleni - bylo to, že mi na něj doktoři dlouho nemohli přijít. A to jsem byl i na magnetické rezonanci. Prostě až po několika měsících kontrol, vyklusávání a lehkých tréninků, kdy jsem měl pocit, že od kolena dolů tu nohu nemám, jak byla v koleni volná, napadlo jednoho z doktorů praštit mě do kolena zepředu, já zařval jako tenkrát na tréninku, a správná diagnóza byla na světě. Doktor mi doporučil, abych nechodil na operaci, že plastika zadního křížového svalu není potřeba, že stačí naposilovat okolní svalstvo, které koleno udrží pohromadě. A tak jsem posiloval."


Co se dělo po zranění?

"Koleno už nikdy nebylo jako dřív, chytal jsem s neoprenovým stahovadlem. Na koleno jsem byl opatrný a omezovalo mě zejména při vstávání z levého boku, při odrazech to ještě bylo dobré, ale dřep jsem nemohl udělat a kleknutí na koleno bylo velmi nepříjemné. Ale i přesto se mi podařilo odchytat necelou dvacítku třetiligových zápasů a pár divizních sezón, než jsem se definitivně rozhodl pověsit kopačky a rukavice na hřebík a vydat se na zkušenou studovat do Paříže."


Jak ses s ukončením kariéry vyrovnal? 

"Vzhledem k tomu, že mě ve Francii čekal úplně jiný, studentský život, měl jsem jiné myšlenky, takže jsem fotbal poměrně záhy z hlavy vytěsnil. Poslední můj profi fotbalový záchvěv byl, když jsme během univerzitní hodiny sportu na stadionu Sébastien-Charléty viděli trénovat v té době třetiligové Paris FC, a slovo dalo slovo a na jeden trénink jsem se k nim připojil. Vzhledem k tomu, že druhý den měli trénink, na který mě zvali, na druhé straně Paříže a já povinné předměty na univerzitě, řekl jsem, že nepřijdu. Od té doby jsem pak fotbal dlouhé roky vůbec nehrál. Jednou za čas mě napadne, jaké by to bylo, kdybych chytal. Kdo ví..."


Udělal bys dnes něco jinak a co bys doporučil mladým v podobné situaci?

"Dnes bych určitě neměnil. Jsem přesvědčený, že všechno je tak, jak má a všechno se děje z nějakého důvodu. Mladým bych doporučil, aby šli na maximum za svým snem. Dnes už je medicína na jiné úrovni a dá se vyléčit z všemožných zranění. Ze všeho nejdůležitější je psychika. Pokud budou mladí přesvědčeni, že se vrátí na profesionální úroveň a budou pro to dělat všechno potřebné, pak věřím, že se jim to povede. Pokud budou chtít jet studovat třeba do Francie, ať jedou! 😉"
EA_logo_horizontal_white-grey.png
  • Instagram
  • Facebook
  • Twitter

© 2020 

FHS Exclusive Agents s.r.o.

IČ: 28741862

KONTAKT

Lighthouse Waterfront Tower (6. patro)

Jankovcova 1569/2c

170 00 Praha 7 - Holešovice

Česká republika

SayHi@exclusive-agents.com

+420 777 507 520

  • Instagram
  • Facebook
  • Twitter